První pražská sokolovna z perníku / 27.02.2018

Vzácnou možnost spatřit první pražskou (a českou) sokolovnu v provedení z perníku měli účastníci sobotních šibřinek Sokola pražského.

Když v únoru roku 1862 vznikla jednota s pozdějším názvem Sokol Pražský, její členové cvičili postupně ve třech pronajatých prostorách. Některé z nich však byly nevyhovující, a proto se starosta jednoty Jindřich Fügner rozhodl koupit pozemek v dnešní Sokolské ulici, aby společně postavili první sokolskou tělocvičnu – sokolovnu. A právě tu si netradičním způsobem na tradičních sokolských šibřinkách (které se právě zde i odehrávají) po léta připomínají členky pražského sokola. Pod vedením sestry Dagmar Evaldové ji na každé šibřinky znova pečou z perníku a každý rok si tak můžou prožít radost z nově dokončené Fügnerovy sokolovny. A i když je ta skutečná opravdu krásná, ta perníková za ní o mnoho nezaostává – posuďte sami.

Letošní šibřinky Sokola pražského se nesly v duchu motta „Praha turistická“, což se projevilo v kostýmech účastníků, sehranými scénkami i v ukázkách cvičení i velkorysou výzdobou, která zpodobňovala pražské pamětihodnosti. Součástí byla samozřejmě tombola, sokolové a sokolky se mohly v tanci zdokonalit i prostřednictvím jeho výuky na místě, o dobrou náladu se staral big band Pacholata.

A jaká je ta skutečná první pražská (a vlastně nejen pražská) sokolovna? Pro stavbu si Jindřich Fügner vybral průkopníka novorenesance, architekta Ignáce Ullmana. Renesanční architekturu obdivoval rovněž Miroslav Tyrš i další intelektuálové své doby, proto také najdeme v této stavbě odraz italských palácových staveb z počátku 16. století. Podobně jako se sokolská myšlenka srovnávala s antickou myšlenkou kalokagathie – dosažení harmonie tělesných a duchovních hodnot, tak se i první sokolovny přirovnávaly k řeckým gymnasionům.