Slavnostní zahájení XVI. všesokolského sletu v Národním divadle / 02.07.2018

XVI. všesokolský slet 2018 byl v neděli 1. července oficiálně zahájen v Národním divadle. A byla to událost, kterou první česká divadelní scéna ve své historii ještě nezažila: po úvodních proslovech a zahájení sletu starostkou ČOS Hanou Moučkovou zahrálo Divadlo pod Petřínem ve spolupráci se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka a Divadelním spolkem Lázně Toušeň komedii z jihočeského venkova Naši furianti. Vůbec poprvé v dějinách Národního divadla tak celé představení odehrál na prknech Staré scény ND ochotnický soubor.

Po velice úspěšném nastudování Prodané nevěsty při minulém, XV. všesokolském sletu, tak režisér Bohumil Gondík přišel spolu se sokolskými divadelníky s další úspěšnou hrou. O tom, že výběr hry pro XVI. všesokolský slet byl velice šťastný a předvedené herecké výkony řadí sokolské divadelní soubory Divadla pod Petřínem a Divadelního spolku Lázně Toušeň ke špičce soudobého českého ochotnického divadla, svědčí i nadšené reakce a ovace ve stoje ze strany publika.



Rozhovor s Bohumilem Gonddíkem ve Sletovém magazínu před premiérou Našich furiantů 4. prosince 2017 si můžete přečíst zde.

Rozhovor s Bohuslavem Gondíkem po premiéře Našich furiantů  v prosinci 2017 přineslo prosincové vydání časopisu Sokol, jehož text přinášíme:

Na sokolské furianty čeká Národní

Po mimořádném úspěchu Prodané nevěsty, nastudované sokolskými kulturními soubory k oslavám 150 let Sokola a k XV. všesokolskému sletu, byla s napětím očekáváná premiéra hry k XVI. všesokolskému sletu. A diváci, kteří se prvního představení Našich furiantů zúčastnili, nebyli zklamání. Na první dojmy i na to, jak se nastudování této hry rodilo a jaká bude její další cesta, hovoříme z režisérem (a také iniciátorem vzniku této inscenace) bratrem Bohumilem Gondíkem.

Je pár dnů po dlouho očekávané premiéře. Jaké jsou tvoje první dojmy coby režiséra? Z čeho máš největší radost a nad čím se zamýšlíš? Je něco, s čím bys nebyl spokojený či co bys chtěl zlepšit? Jaké jsi po premiéře zaznamenal divácké ohlasy?

Jaké mám první dojmy? Teprve je hledám. Je příliš brzy po premiéře, abych se o nějaký dojem mohl opřít jako o ten nejhlavnější. Snad to, že bylo plné divadlo, snad to, že se diváci nenudili, snad to, že herci se ocitli v den premiéry na nějakém magickém místě, a dokázali tam vzít s sebou i ty diváky, nevím. Je těch dojmů hodně. A největší radost? Určitě ta, že jsem se nemýlil, když jsem věřil v titul z lůna české klasiky. Česká klasika není jednoduchá dramaturgie. A už vůbec ne ta, která je vousatá a letos oslavila 130 let. Nad tím se zamýšlím. Rozhodně bych nebyl spokojený, kdyby nebylo co zlepšit. To by totiž znamenalo, že je všechno špatně. Hlavně moje práce. I když vím jasně, jak budu inscenovat tu kterou část předlohy, tak po zhlédnutí výsledku vidím, že to mohlo být i jinak. A vede mě to k další práci a zamyšlení na tím, že příště to musí být lepší. Takže, i v prvních minutách po poslední oponě už vím, co budeme zkoušet před první reprízou. A to i navzdory tomu, že diváci po představení většinou gratulovali k úspěchu, a zdálo se, že to myslí vážně. Vesměs to byla slova uznání.

Které sokolské kulturní soubory se do nastudování hry pro všesokolský slet tentokráte zapojily?

Divadlo pod Petřínem Sokol Kampa, Divadelní spolek T. J. Sokol Lázně Toušeň a Muzika souboru písní a tanců Josefa Vycpálka.

Došlo tedy k výrazné herecké obměně, nebo se diváci mohou těšit na herce, které si oblíbili již při Prodané nevěstě?

K výrazné herecké obměně samozřejmě došlo. V této Stroupežnického předloze vystupuje mnohem více postav v hlavních a vedlejších rolích. Ale přesto diváci uvidí známé tváře z Prodanky. A jestli si je oblíbili, budou překvapeni, jaký herecký potenciál se v nich ukrývá.

Uskutečnění takovéto inscenace vyžaduje i určitý realizační tým. Kdo všechno se vedle tebe, coby režiséra, a herců na nastudování podílel?

Realizační tým je široký. Dramaturg, návrhář kostýmů, krejčovna, rekvizitář, šéf výroby divadelní dekorace, hudební dramaturg, malíř kreseb pro plakát, grafik a další administrativa, především kancelář Vzdělavatelského odboru

.

5) Kdybys měl srovnat náročnost Prodané nevěsty a Našich furiantů, co bys uvedl především? Jde to vůbec srovnávat?

Srovnání se vždycky nabízí. To je jisté. Ale v inscenování divadelního textu je takové srovnání nemožné. Každá předloha vyžaduje důsledný rozbor textu, perfektní režijní přípravu, nejefektivnější obsazení rolí, plán zkoušek, nic se nesmí podcenit. A proto obě citované sokolské inscenace jsou v náročnosti nesrovnatelné. Obě jsou a byly obtížné.

Které zkušenosti z Prodané nevěsty jsi při nastudování Našich furiantů především zúročil?

Zcela určitě technickou přípravu a samotnou výrobu inscenace. V Prodance jsem se to učil, ve furiantech jsem tyto zkušenosti v plném rozsahu využil.

Prodaná nevěsta se hrála téměř padesátkrát. Počítá se, že i Naši furianti budou mít několik desítek repríz?

Zatím to na to nevypadá. Prodaná nevěsta je historicky více spjatá se sokolskou myšlenkou. Častěji začíná všesokolské slety. Ta poslední inscenovaná pouze sokolskými silami se hrála v roce jubilejního sletu a hlavně v roce 150. výročí vzniku Sokola. Ukazuje se, že v župách a větších jednotách není XVI. všesokolský slet a stoleté výročí vzniku ČSR rovnocenou událostí. Ve srovnatelném období před sedmi lety jsem měl už zamluvené reprízy na více než rok a půl a zájem se zvyšoval.

Jak často se tedy budou Naši furianti hrát? Jsou už určena některá či všechna konkrétní místa?

Naši furianti se budou uvádět každý měsíc jednou. V současné době je nasmlouváno jedenáct představení. Pouze tři týdny z července a celý srpen 2018 jsme si nechali na dovolenou. Konkrétní místa? Od Liberce po Valašské Meziříčí.

Naši furianti budou zahajovat 1. července příštího roku XVI. všesokolský slet. A to přímo v Národním divadle. Jak se ty osobně i herci těšíte na to, že budete v tomto kulturním národním svatostánku vystupovat? Nemáte obavy, že tréma bude pod dojmem „první scényobrovská?

Spíše se jedná o velikou úctu k místu, kde se po stejném jevišti, kde budeme chodit my, procházeli takoví velikáni, jako pan Boháč, Štěpánek, Pivec, Marvan, Smolík, paní Štepničková, Baldová, Medřická, mám jmenovat dál? Kostka, Munzar, Hlaváčová, Mixa, Macháček, Somr, Němec… neskutečná řada skutečných kolosů českého divadla. To je velká pokora a taky závazek k tomuto všenárodnímu stánku divadla. Jestliže se múza Thálie vznáší nad každým divadelním souborem, tady ji můžete pohladit a poklonit se jí. A jestli máme obavy? Ne. Je to velká výzva. Tréma? Ta bude mít nadpozemské rozměry. Už teď v nás klíčí. Ale to je známý pocit. Ten máme vždycky před významnou reprízou, což je každá, která je před námi.

Scéna Národního divadla je diametrálně odlišná od malých scén, kde především hrajete. Nemáš z toho trochu obavy?

Mám. Ale v polovině listopadu 2017 jsem byl členem vyjednávacího týmu VO ČOS na půdě historické scény a zástupci ND v čele se šéfem technického provozu byli tak vstřícní, že mě opustila veškerá nejistota. Zdá se, že jsme v dobrých rukou. Celý tým sokolských furiantů učím mluvit tak, aby každý divák od přízemí po druhý balkón slyšel stejně a aby se herci pohybovali po tom jevišti, které je větší než některé náměstí v menší obci, s jistotou a samozřejmostí.

S kterými odlišnostmi musíte především počítat a jak se na ně budete připravovat?

Určitě to jsou rozměry jeviště. Premiéru jsme odehráli v rozměrech 6 x 5 metrů. Slavnostní zahájení XVI. všesokolského sletu budeme „šlapat“ plochu 14 x 14 metrů a k tomu ještě pětimetrová forbína. Je to přece jen trošku rozdíl. Ale máme na to příštích šest měsíců, abychom se to naučili. A snad ještě větší odlišnost je ve způsobu herectví. Ale to je na samostatný seminář.

Život jde strašně rychle kupředu. Přemýšlíš již o další hře pro XVII. všesokolský slet 2024? Do jakého šuplíku pro jaký repertoár bys sáhl?

Už jsem o tom přemýšlel. Čeká mě Muzeum hudby, čeká mě překlad z originálu a čekají mě tři roky přípravy. Především ale, jestli bude zájem. To je oč tu běží.