Léto je neodmyslitelně spjato s tábory. Sokolové jich pořádají celou řadu, akorát se o nich moc nemluví. Proto budeme rádi, když nám pošlete o vašem táboře pár vět, několik fotografií a připíšete, kolik dětí se ho účastní, jak dlouho ho pořádáte a připojíte i pár zajímavostí, které se při pobytu udály.

U těch, kteří tábor teprve chystají, napište na co se děti mohou těšit. Materiály posílejte na press@sokol.eu i s označením pořádají T. J. a místa, kde se tábor koná. Případně - přidejte kontakt na sociální sítě vaší skvělé akce. Rádi o ní napíšeme jak na webu, tak na sociálních sítích České obce sokolské.

Nabídka pomoci T. J. s uhrazením poplatků pro účast ukrajinských dětí

Za poslední 2-3 měsíce se podařilo České obci sokolské vytvořit finanční sbírku v řádech stovek tisíc korun na pomoc Ukrajině, která má za cíl podpořit Vaše aktivity. Upozorňujeme na možnost - v případě, že máte na táboře děti z válkou zasažené Ukrajiny - získat z fondu ČOS příspěvek na jejich pobyt. Podmínkou pro posouzení žádosti je zdůvodnění požadované částky a popsání vzniklé situace (viz fomulář). Naší představou je, že část vybraných finančních prostředků by byla použita pro zajištění účasti ukrajinských dětí na sokolských táborech. Pro vyplnění formuláře je nutno se přihlásit jakýmkoliv google účtem (ať již sokolským gmailem nebo jiným). V případě dotazů pište na press@sokol.eu

Pokud máte smutnící děti - máme pro vás tipy, jak stesk zvládnout

ČOS se už loni ve spolupráci s Linkou bezpečí zaměřila na to, jak pomoct dětem, kterým se na táboře třeba stýská po rodičích nebo třeba hned nezapadnou do nového kolektivu. Pokud se do takové situace některý z vašich svěřenců dostane pak:

1. Mějte na paměti, že stesk se u každého projevuje jinak

Některé dítě se uzavírá do sebe, je málomluvné a na první pohled smutné. Jiné bude explicitně mluvit o stesku. A třetí bude "bezdůvodně" zlobit a vyvolávat konflikty. A přitom se všechny budou uvnitř cítit podobně - napětí, smutek, osamělost, strach apod.

2. Buďte dobrými pozorovateli a vědomě řešte vzniklé situace

V každodenním táborovém provozu vedoucí nebo praktikant velice snadno skončí v zajetých kolejí programu a rutiny a naučí se reagovat jako poloautomat. Je to přirozené a pochopitelné – šetří to energii a kapacitu. Pokud ale chcete, dobře fungující oddíl, dobré vztahy a dobře naložené děti, vyplatí se tomu věnovat čas a energii. Alespoň párkrát za den se zastavit, pozorovat děti a jejich projevy. A pak se ptát, jak se mají, zda jsou v pohodě, co by potřebovaly. Ideální je to večer, kdy také roste šance, že se dítě svěří.

3. Přijetí pocitů a pochopení

Pokud dítě začne mluvit o tom, co cítí - ať už je to smutek, osamělost, strach, vztek, nebo  bezmoc nad situací - nic mu nevyvracejte, nepodivujte se, nehodnoťte to, co cítí. Řekněte něco jako: "Aha, chápu. Jsi moc naštvaný, že nevidíš mámu.... rozumím, to se může stát. Každému se někdy stýská.... Zní to, že ti není dobře....je to teď pro tebe těžký..." Nikam nespěchejte, dejte tomu čas.

4. Samotné řešení stesku 

Ptejte se, co by jim ulevilo. Co by jim pomohlo, co by potřebovali. Co jim pomohlo na minulém táboře, jestli mají nějaký talisman od rodičů apod. Někdo potřebuje obejmout, někdo popovídat do detailů o tom, co cítí a co se stalo. Někdo zas vymyslet konkrétní plán na další dny, aby smutek zvládl,  nebo potřebuje vymyslet zábavu, aby neměl tolik kapacity na stýskání.

Jsem přesvědčena o jedinečnosti každého dítěte, o nutnosti respektu k jejich potřebám a emocím. Snažme se jim předat důležitost vzájemného sdílení a povídání, ventilace emocí a jejich pojmenovávání a základní postoj, že vše se dá řešit,  a že na nic nemusejí být samy.

Proto je potřeba jednat vědomě, být v kontaktu se svými emocemi a s hlavou otevřenou naslouchat slovům i emocím svých svěřenců. Je to někdy docela náročné to vědomé bytí s dětmi a výchovné působení na ně. Ale má to rozhodně smysl. 
Text zpracovala: Mgr. Zuzana Karásková Ulbertová, konzultantka Rodičovské linky