Parkourové osobnosti / 17.02.2016

Odstavec libovolně dlouhého textu. Může být formátován dle potřeby.Za jednoho z duchovních otců parkouru je považován David Belle (*1973). Jeho otec Raymond Bell, člen elitní skupiny vojenských hasičů, přímo odkazuje na Hébertovo učení a označuje ho jako le parcours. Raymond poté svoje učení předává svému synovi, který ho rozšiřuje dál mezi svými kamarády. Někteří z těchto Davidových přátel později utvoří skupinu Yamakasi, která se proslaví v roce 2001 díky stejnojmennému filmu.

Jedním z průkopníků je také Stephane Vigroux, člen Parkour Generations, společnosti, která vytvořila nejrozšířenější program trenérů parkouru – ADAPT.

Další zakladatel, Sébastien Foucan (*1974), přestože razí název freerunning, se hlásí k filosofickým základům parkouru. Ačkoliv se Belle i Foucan shodují na tom, že parkour a freerunning jsou jen dva názvy jednoho učení, Foucan zdůrazňuje sebevyjádření prostřednictvím rozdílných druhů pohybu, zatímco Belle zdůrazňuje rychlost a účelnost pohybu. Proto je někdy rozlišován pohyb s větším obsahem gymnastických prvků jako freerunning a pohyb sloužící pouze k překonání překážek jako „čistý parkour“.