vést k pohybu
a společné aktivitě

Sokol přináší sport pro každého, bez rozdílu věku a příjmu. Rozvíjí tělesnou zdatnost svých členů i ostatních. Pohyb považuje za součást zdravého životního stylu. Sokol je vlastenecký v nejlepším slova smyslu. Své členy vede k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Sokolové jsou aktivní silou ve své obci, hybatelem sportovních a kulturních aktivit. Jsou hrdi na svou vlastní tradici, kterou drží v úctě.

Sokol usiluje o celkový rozvoj osobnosti člověka. Vede své členy ke spravedlivému a čestnému jednání, k aktivitě, samostatnosti a schopnosti pomáhat. Přitom vychází z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.

Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách. Činovníci, cvičitelé a trenéři sokolských tělocvičných jednot jsou nejen nositeli a organizátory sokolského tělovýchovného a sportovního programu, ale společně s ostatními členy vytvářejí společenského prostředí pro utváření mravního postoje sokolství, prostředí pro uchovávání sokolských idejí. 

Sokol je otevřený všem, kdo věří v sokolské hodnoty: sport, občanství, komunita, osobnost a laskavost!

Na začátku byla myšlenka sokolského programu, který formuloval Miroslav Tyrš v úvodním článku prvního čísla časopisu Sokol v lednu 1871 pod titulem „Náš úkol, směr a cíl“. Na antickém principu kalokagathie Tyrš postavil ideál člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ. Tyršova idea sokolství přežila století i několikerá násilná zrušení sokolské organizace. Univerzální hodnotou je všestrannost tělesného, duševního a sociálního rozvoje osobnosti člověka.

Sokolství cvičenců, sportovců a činovníků je založeno na národních tradicích, na odkazu ušlechtilých činů členů Sokola v období válek a nesvobody i na všelidských hodnotách formulovaných v kodexu fair-play.  Je založeno na obětavosti v činnosti pro naši organizaci a na připravenost veřejně se angažovat na straně demokracie, práva a morálky.

Sokolství vzniká za podmínek, kdy se členové, cvičitelé, trenéři a činovníci přihlásí k jeho morálním hodnotám a prosazují je podle svých možností ve své každodenní činnosti pro tělocvičnou jednotu, župu či obec.

Základní organizační
struktura ČOS

Česká obec sokolská (ČOS) je ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spolkem. Její organizační struktura má tři úrovně řízení. Základní organizační jednotkou ČOS je tělocvičná jednota. Tělocvičné jednoty jsou seskupeny do územně větších celků. Tyto celky se nazývají sokolské župy. Nejvyšším celkem je pak ČOS, která sdružuje všechny župy. ČOS, sokolské župy i tělocvičné jednoty jsou právnickými osobami. ČOS je ve smyslu občanského zákoníku spolkem hlavním a je zřizovatelem tělocvičných jednot a sokolských žup, které jsou ve smyslu zákona spolky pobočnými. Nejvyšší organizační normou ČOS jsou její Stanovy.

Tělocvičné jednoty Sokol jsou sdruženy do 42 sokolských žup. Území župy, tvořené tělocvičnými jednotami, leží vždy na území jen jednoho kraje. Případnou koordinaci mezi župami, v jednom kraji a dalšími subjekty s krajskou působností zajišťuje krajský zmocněnec. Krajský zmocněnec a jeho zástupce jsou voleni statutárními zástupci ze všech žup kraje a jsou oprávněni jednat s orgány kraje a jinými subjekty na území kraje.

Vyslanci zvolení na valných hromadách žup tvoří Výbor ČOS, ten ze svého středu volí starostu/starostku ČOS, místostarosty, jednatele a další členy Předsednictva ČOS. Členy předsednictva jsou rovněž náčelník a náčelnice ČOS, předseda odboru sportu ČOS a vzdělavatel ČOS, kteří jsou zvoleni odbornými útvary. Předsednictvo ČOS je patnáctičlenné. Předsednictvo ČOS si pro svou práci vytváří potřebný počet poradních orgánů, jako jsou odborné komise a rady. Kontrolní komise ČOS je nezávislý orgán, který má sedm až devět členů.

Nejvyšším orgánem ČOS je Sjezd ČOS, který se koná jednou za tři roky. Dvakrát do roka zasedá Výbor ČOS, který schvaluje zásadní materiály (rozpočet, výsledky hospodaření apod.)  Statutárním orgánem ČOS je Předsednictvo ČOS, které se řídí schváleným jednacím řádem Předsednictva ČOS.

Sokolská
župa

Sokolská župa vytváří a organizuje sportovní a kulturní programy ve spolupráci s jednotami, které jsou v župě sdružené.  Župa je spojnicí mezi ústředím České obce sokolské a jednotami. Ve struktuře České obce sokolské má župa místo přesně mezi ústředím a jednotami. Funguje jako komunikační oboustranný kanál. Úkolem sokolské župy je zajistit administrativní chod svých sdružených jednot a zabezpečit sportovní a kulturní život v místě, kde působí. Oblastmi, kde župy působí, jsou zpravidla ohraničené jednotlivými kraji České republiky. V jednom kraji může společně pracovat i více žup.

Tělocvičná
jednota

Základní organizační jednotkou České obce sokolské je tělocvičná jednota (pobočný spolek ČOS). Jednota je právní subjekt. Vlastní činnost jednoty je organizována v jednotlivých oddílech, odborech a komisích. Obsahem činnosti  oddílů tělocvičných sokolských jednot jsou bohaté  sportovní a kulturní aktivity jejích členů v celém věkovém spektru. Například specializované oddíly pro cvičící rodiče a jejich batolata (oddíly rodičů a dětí). Žákyně a žáci chodí do oddílů sportovních: specializace na sporty (gymnastika, atletika, šerm, aj.) nebo do oddílů sportovní všestrannosti, kde se seznámí se základy všech sportů a sportovních her bez důrazu na výkon, ale na zdravotní účinek cvičení a návyk pravidelné pohybové aktivity. Oddíly pro teenagery (taekwondo, parkour, rock´n´roll, džudo, všeobecná gymnastika, atd.), oddíly sportující na rekreační úrovní (basketbal, volejbal, gymnastika, aerobik), turisticky zaměřené oddíly. Součástí některých sokolských jednot jsou také pěvecké sbory, loutková i jiná divadla nebo taneční soubory.

Cvičitel,
trenér a vzdělavatel

Nejdůležitější prvek Sokola a tělocvičné jednoty Sokol je cvičitel, trenér nebo vzdělavatel, z velké většiny dobrovolný pracovník, který vede příslušný oddíl (soubor). Co to znamená "vede"? Nekonečnou činnost, která v sobě zahrnuje administrativu oddílu, přípravu na cvičební jednotky, doškolování a další vzdělávání, práci pro svoji jednotu (příprava akcí jako jsou například šibřinky, akademie, aj.). Ve stručnosti můžeme cvičitele a trenéry popsat jako "srdcaře", kteří veškerý volný čas věnují sokolské práci. V sokolských oddílech proto vznikají silné sociální vazby, které přetrvávají po celý život.