sokol všude
bratra má

Sokol je jedna z mála českých organizací, které našly širší ohlas za hranicemi naší země. Sokolské myšlenky nacházely své následovníky po celém světě od samého počátku hnutí v roce 1862. Šlo především o země se slovanským obyvatelstvem, se silnou českou menšinou či oblasti jinak spojené s historickými českými zeměmi. Vznik prvních českých sokolských jednot tak brzy následovalo založení sokolských organizací v USA, Polsku, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku a mnoha dalších zemích. Postupem času se sokolské myšlenky šířily i do dalších oblastí, které již nebyly přímo spojeny s českými zeměmi - v meziválečném období například působila silná sokolská organizace na Kapverdských ostrovech. 

I dnes působí sokolské organizace v mnoha zemích světa. Většina z nich je sdružena ve Světovém svazu sokolstva, jehož členem jsou sokolské organizace působící v 15 státech. 

Světový svaz sokolstva je mezinárodní nevládní organizace zřízená podle českého právního řádu 31. ledna 1994.

Svaz vznikl z popudu zakládajících sokolských organizací existujících ve světě i v tehdejším Československu. Počátky sokolského hnutí se datují do roku 1862, kdy především z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera byla v Praze založena první sokolská jednota. Sokolské hnutí se rychle šířilo nejen v českých zemích, ale během následujících desetiletí byly sokolské organizace zakládány v řadě evropských zemí, a především v zámoří – v USA a Kanadě. Sokol však nebyl nikdy jen organizací sportovní a tělovýchovnou, ale díky působení M. Tyrše a prosazování jeho myšlenek a ideálů také organizací výchovně-vzdělávací, společenskou, kulturní i politickou.

V době komunistické éry a takzvané sjednocené tělovýchovy v Československu, kdy sokolské hnutí bylo de facto zakázáno, žilo dále díky sokolským organizacím v zahraničí. Po obnově Sokola v Československu v roce 1990 byly obnoveny i vzájemné kontakty s organizacemi v zahraničí a tato spolupráce vyústila v roce v 1993 v návrh ustavit Světový svaz sokolstva, k čemuž došlo oficiálně jeho registrací na počátku roku 1994.

Webové stránky Světového svazu sokolstva najdete ZDE.  

II. slet: Montreal, 1.–2. července 1967

Sokolové se setkávali napříč kontinenty, pořádali župní slety, letní tábory, srazy a cvičitelské kurzy. Mimo sokolská cvičení organizovali v jednotách tradiční sokolské šibřinky, ale i jiné slavnosti, posvícení a plesy. Pět let po úspěšném I. sletu se konal v rámci světové výstavy EXPO 67 v kanadském Montrealu II. sokolský slet. Probíhal přímo na výstavišti v rámci Československých dnů setkání, na nichž se sešla většina sokolských a krajanských spolků z USA, Kanady i dalších států světa. Soutěže i hlavní vystoupení řídili náčelník a náčelnice Ústředí československého sokolstva v zahraničí Jan Waldauf a Marie Provazníková.


III. slet: Vídeň, 1.–3. července 1972

Po deseti letech nastupovali v roce 1972 sokolové z celého světa, navzdory obrovským vzdálenostem, opět ve Vídni, ve městě s nejbližší sokolskou jednotou od hranic totalitního Československa. Sletu se poprvé účastnili sokolové z Austrálie. Hlavní sletový den se konal
netypicky v uzavřené dvoraně vídeňské Stadthalle. Slet se konal v roce 110. výročí založení sokolského hnutí a čtyři roky poté, co došlo k pokusu o obnovu Sokola v době Pražského jara 1968. Tuto snahu ukončil v srpnu příjezd sovětských tanků a okupace Československa.
Sokolové z celého světa přijali krátce po sletu Sokolský manifest, vyzývající, mimo jiné, k vytvoření tlaku svobodného světa na Sovětský svaz k odchodu jeho vojsk z Československa.


IV. slet: Curych, 2.–5. července 1976

IV. slet překonal v roce 1976 veškerá očekávání. Počtem cvičenců, diváků i celkovou atmosférou se stal dosud nejúspěšnějším zahraničním sletem. Poprvé v historii zahraničních sletů se v únoru a březnu uskutečnily Zimní sletové hry. Ve švýcarském Unteribergu probíhaly soutěže v obřím slalomu, v bavorském Jachenau pak závody v běhu na lyžích.
Hlavní sletový den sledovalo 4. července více než 7000 nadšených diváků. Slet byl zakončen III. sjezdem československého sokolstva v zahraničí. Krátce před sletem se zahraniční sokolové již potřetí sešli v rakouském Oetzu, kde si od roku 1974 připomínají úmrtí zakladatele sokolského hnutí Miroslava Tyrše. Tuto akci pořádají dodnes zahraniční sokolské jednoty.