sokol všude
bratra má

Sokol je jedna z mála českých organizací, které našly širší ohlas za hranicemi naší země. Sokolské myšlenky nacházely své následovníky po celém světě od samého počátku hnutí v roce 1862. Šlo především o země se slovanským obyvatelstvem, se silnou českou menšinou či oblasti jinak spojené s historickými českými zeměmi. Vznik prvních českých sokolských jednot tak brzy následovalo založení sokolských organizací v USA, Polsku, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku a mnoha dalších zemích. Postupem času se sokolské myšlenky šířily i do dalších oblastí, které již nebyly přímo spojeny s českými zeměmi - v meziválečném období například působila silná sokolská organizace na Kapverdských ostrovech. 

I dnes působí sokolské organizace v mnoha zemích světa. Většina z nich je sdružena ve Světovém svazu sokolstva, jehož členem jsou sokolské organizace působící v 15 státech. 

Světový svaz sokolstva je mezinárodní nevládní organizace zřízená podle českého právního řádu 31. ledna 1994.

Svaz vznikl z popudu zakládajících sokolských organizací existujících ve světě i v tehdejším Československu. Počátky sokolského hnutí se datují do roku 1862, kdy především z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera byla v Praze založena první sokolská jednota. Sokolské hnutí se rychle šířilo nejen v českých zemích, ale během následujících desetiletí byly sokolské organizace zakládány v řadě evropských zemí, a především v zámoří – v USA a Kanadě. Sokol však nebyl nikdy jen organizací sportovní a tělovýchovnou, ale díky působení M. Tyrše a prosazování jeho myšlenek a ideálů také organizací výchovně-vzdělávací, společenskou, kulturní i politickou.

V době komunistické éry a takzvané sjednocené tělovýchovy v Československu, kdy sokolské hnutí bylo de facto zakázáno, žilo dále díky sokolským organizacím v zahraničí. Po obnově Sokola v Československu v roce 1990 byly obnoveny i vzájemné kontakty s organizacemi v zahraničí a tato spolupráce vyústila v roce v 1993 v návrh ustavit Světový svaz sokolstva, k čemuž došlo oficiálně jeho registrací na počátku roku 1994.

Webové stránky Světového svazu sokolstva najdete ZDE.  

Na slet přijely výpravy z USA a Kanady, z marocké Casablanky, z Londýna, Paříže, Bruselu, Curychu, Mnichova, Stockholmu a Västeras ve Švédsku. Jihoslovanští sokolové přijeli z Argentiny a Evropy, členové Ruského Sokola v zahraničí přicestovali z Paříže. Zahajovacím podnikem sletu byl skvělý sletový koncert, který řídil Rafael Kubelík – program byl zahájen Blaníkem ze Smetanova cyklu Má vlast a ukončen slavnostním Sukovým pochodem V nový život. V době konání tohoto sletu byl starostou Ústředí československého sokolstva v zahraničí bratr Antonín Hřebík.

II. slet: Montreal, 1.–2. července 1967

Pět let po úspěšném I. sletu se konal II. slet u příležitosti světové výstavy EXPO 67 v kanadském Montrealu. Byl pořádán přímo na výstavišti v rámci „Československých dnů setkání“ a zástupcům všech světadílů představil tvůrčí, činorodý duch sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera. Na Československých dnech setkání manifestovala sokolská zásada zdravého ducha ve zdravém těle, neboť se tam představil výkvět sil nejen fyzických, ale i duchovních, reprezentovaných zasedáním Společnosti pro vědy a umění, Stálé konference slovenských demokratických exulantů, Československého národního sdružení v Kanadě a byla pořádána výstava českého a slovenského písemnictví. 

III. slet: Vídeň, 1.–3. července 1972

Třetí slet se konal v 110. roce trvání sokolstva a také 4 roky poté, co ve vlasti došlo k pokusu o obnovu Sokola v době Pražského jara 1968, jemuž učinila konec srpnová sovětská okupace. Závodů na nářadí a her (volejbal, basketbal) se zúčastnilo celkem 155 závodníků. Hlavní sletový den se konal v neděli 2. července v prostředí pro sokolské slety nezvyklém – v uzavřené a kryté dvoraně vídeňské Stadthalle. Poprvé byl na sletu Ústředí československého sokolstva v zahraničí zastoupen Sokol z Austrálie příslušníky jednoty ze Sydney.

IV. slet: Curych, 2.–5. července 1976

Svým průběhem a počtem cvičenců a diváků, svou úrovní a zejména nadšeným, srdečným bratrským ovzduším překonal tento slet všechna očekávání a byl do té doby nejúspěšnějším. Sletu poprvé předcházely Zimní sletové hry, které měly dvě části – první byly závody v obřím slalomu v Unteribergu ve Švýcarsku, na nichž soutěžilo 130 závodníků všech složek. Druhou částí byly závody v běhu na lyžích v Jachenau v Bavorsku za účasti 25 závodníků. Slet byl zahájen v pátek 2. července seznamovacím večerem, v sobotu se celý den konaly sletové závody (53 závodníků), v soutěži ve volejbalu nastoupilo 16 sokolských družstev. Hlavní sletový den, v neděli 4. července, vystoupilo celkem 580 cvičenců a 165 hostů a sledovalo ho přes 7000 diváků. Slet v Curychu byl velice dobře připravený. Švýcarský okrsek pro něj organizoval velký počet nácvičných a secvičných setkání. Slet byl hodnocen jako jeden z nejlépe organizovaných zahraničních sletů v rámci Ústředí Sokola v zahraničí. To vedlo k tomu, že Ústředí změnilo Švýcarský okrsek na župu, k čemuž došlo v Curychu 30. října 1976.