Česká obec sokolská

sokol všude
bratra má

Sokol je jedna z mála českých organizací, které našly širší ohlas za hranicemi naší země. Sokolské myšlenky nacházely své následovníky po celém světě od samého počátku hnutí v roce 1862. Šlo především o země se slovanským obyvatelstvem, se silnou českou menšinou či oblasti jinak spojené s historickými českými zeměmi. Vznik prvních českých sokolských jednot tak brzy následovalo založení sokolských organizací v USA, Polsku, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku a mnoha dalších zemích. Postupem času se sokolské myšlenky šířily i do dalších oblastí, které již nebyly přímo spojeny s českými zeměmi - v meziválečném období například působila silná sokolská organizace na Kapverdských ostrovech. 

I dnes působí sokolské organizace v mnoha zemích světa. Většina z nich je sdružena ve Světovém svazu sokolstva, jehož členem jsou sokolské organizace působící v 15 státech. 

Světový svaz sokolstva je mezinárodní nevládní organizace zřízená podle českého právního řádu 31. ledna 1994.

Svaz vznikl z popudu zakládajících sokolských organizací existujících ve světě i v tehdejším Československu. Počátky sokolského hnutí se datují do roku 1862, kdy především z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera byla v Praze založena první sokolská jednota. Sokolské hnutí se rychle šířilo nejen v českých zemích, ale během následujících desetiletí byly sokolské organizace zakládány v řadě evropských zemí, a především v zámoří – v USA a Kanadě. Sokol však nebyl nikdy jen organizací sportovní a tělovýchovnou, ale díky působení M. Tyrše a prosazování jeho myšlenek a ideálů také organizací výchovně-vzdělávací, společenskou, kulturní i politickou.

V době komunistické éry a takzvané sjednocené tělovýchovy v Československu, kdy sokolské hnutí bylo de facto zakázáno, žilo dále díky sokolským organizacím v zahraničí. Po obnově Sokola v Československu v roce 1990 byly obnoveny i vzájemné kontakty s organizacemi v zahraničí a tato spolupráce vyústila v roce v 1993 v návrh ustavit Světový svaz sokolstva, k čemuž došlo oficiálně jeho registrací na počátku roku 1994.

Webové stránky Světového svazu sokolstva najdete ZDE.  

Přehled sletů pořádaných ústředím československého sokolstva v zahraničí

I. slet: Vídeň, 6.–9. července 1962

Po úspěchu prvních dvou sokolských sletů konaných zahraničním sokolstvem v Paříži (1954) a ve Vídni (1956) se konaly další tři slety mimo hranice naší vlasti, a to v Kanadě v Torontě (1953), v Montrealu (1955) a v Norandě (1960). Na základě toho se usnesl výbor Ústředí československého sokolstva v zahraničí uspořádat ve Vídni I. slet čs. sokolstva v zahraničí, a to u příležitosti 100.výročí založení Sokola. Slet vyvolal veliký zájem ve všech zemích svobodného světa, kde se nacházeli krajané a exulanti. Vystoupilo na něm 363 cvičenců, 30 sokolů jihoslovanských a ruských. 

Na slet přijely výpravy z USA a Kanady, z marocké Casablanky, z Londýna, Paříže, Bruselu, Curychu, Mnichova, Stockholmu a Västeras ve Švédsku. Jihoslovanští sokolové přijeli z Argentiny a Evropy, členové Ruského Sokola v zahraničí přicestovali z Paříže. Zahajovacím podnikem sletu byl skvělý sletový koncert, který řídil Rafael Kubelík – program byl zahájen Blaníkem ze Smetanova cyklu Má vlast a ukončen slavnostním Sukovým pochodem V nový život. V době konání tohoto sletu byl starostou Ústředí československého sokolstva v zahraničí bratr Antonín Hřebík.

II. slet: Montreal, 1.–2. července 1967

Pět let po úspěšném I. sletu se konal II. slet u příležitosti světové výstavy EXPO 67 v kanadském Montrealu. Byl pořádán přímo na výstavišti v rámci „Československých dnů setkání“ a zástupcům všech světadílů představil tvůrčí, činorodý duch sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera. Na Československých dnech setkání manifestovala sokolská zásada zdravého ducha ve zdravém těle, neboť se tam představil výkvět sil nejen fyzických, ale i duchovních, reprezentovaných zasedáním Společnosti pro vědy a umění, Stálé konference slovenských demokratických exulantů, Československého národního sdružení v Kanadě a byla pořádána výstava českého a slovenského písemnictví. 

III. slet: Vídeň, 1.–3. července 1972

Třetí slet se konal v 110. roce trvání sokolstva a také 4 roky poté, co ve vlasti došlo k pokusu o obnovu Sokola v době Pražského jara 1968, jemuž učinila konec srpnová sovětská okupace. Závodů na nářadí a her (volejbal, basketbal) se zúčastnilo celkem 155 závodníků. Hlavní sletový den se konal v neděli 2. července v prostředí pro sokolské slety nezvyklém – v uzavřené a kryté dvoraně vídeňské Stadthalle. Poprvé byl na sletu Ústředí československého sokolstva v zahraničí zastoupen Sokol z Austrálie příslušníky jednoty ze Sydney.

IV. slet: Curych, 2.–5. července 1976

Svým průběhem a počtem cvičenců a diváků, svou úrovní a zejména nadšeným, srdečným bratrským ovzduším překonal tento slet všechna očekávání a byl do té doby nejúspěšnějším. Sletu poprvé předcházely Zimní sletové hry, které měly dvě části – první byly závody v obřím slalomu v Unteribergu ve Švýcarsku, na nichž soutěžilo 130 závodníků všech složek. Druhou částí byly závody v běhu na lyžích v Jachenau v Bavorsku za účasti 25 závodníků. Slet byl zahájen v pátek 2. července seznamovacím večerem, v sobotu se celý den konaly sletové závody (53 závodníků), v soutěži ve volejbalu nastoupilo 16 sokolských družstev. Hlavní sletový den, v neděli 4. července, vystoupilo celkem 580 cvičenců a 165 hostů a sledovalo ho přes 7000 diváků. Slet v Curychu byl velice dobře připravený. Švýcarský okrsek pro něj organizoval velký počet nácvičných a secvičných setkání. Slet byl hodnocen jako jeden z nejlépe organizovaných zahraničních sletů v rámci Ústředí Sokola v zahraničí. To vedlo k tomu, že Ústředí změnilo Švýcarský okrsek na župu, k čemuž došlo v Curychu 30. října 1976. 

V. slet: Vídeň, 2.–5. července 1982

První den sletu zahájil sletový turnaj ve volejbale žen a mužů, odpoledne přijal sokolskou delegaci prezident Spolkové republiky Rakousko. V sobotu 3. července byly na pořadu sletové závody v nářaďovém tělocviku, večer se pak konala slavnostní sletová akademie. Hlavní sletový den s veřejným vystoupením byl v neděli – po společném nástupu všech složek a slavnostním zahájením byla na programu společná cvičení prostná žactva a dorostu, vystoupení hostů, Slovanské tance (taneční vystoupení v národních krojích), ukázka cvičení na nářadí, gymnastika na moderní rytmy, závody župních štafet a společná cvičení prostná mužů a žen. Vystoupilo přes 790 cvičenců.

VI. slet: Curych, 3.–7. července 1986

Po úspěšné organizaci IV. sletu v roce 1976 se po 10 letech stal švýcarský Curych opět hostitelem sokolského sletu. Závěrečného cvičení se zúčastnilo 515 cvičenců, celkově na sletu vystoupilo 1000 cvičenců. 

Generální partner

Generální partner projektu
Se Sokolem do života

Hlavní mediální partneři

Hlavní partner

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEŘI

PARTNEŘI

Partnerské organizace

Newsletter