XVII. všesokolský Slet 

XVII. všesokolský slet, největší oslava sportu pro všechny na světě, se uskutečnila 30. června až 5. července 2024. První slet se konal v roce 1882, což podtrhuje unikátní tradici této události.

Sletového týdne v Praze se zúčastnilo přes účast 20 tisíc lidí a více jak 60 tisíc diváků ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.

Do projektů spojených se XVII. všesokolským sletem se zapojilo téměř 100 tisíc sokolů. Do příprav bude zapojena většina tělocvičných jednot, kterých je přes 1000 ale přidají se i jednoty ze zahraničí (Sokol působí v 18 zemích světa. Právě zahraniční jednoty byly ty, kdo držel tradici sletů v době, kdy byl spolek Sokol zakázán).

Slet doprovází další akce. Slavnostnímu zahájení tleskalo obecenstvp v Národním divadle a Sokol Gala nadchnul O2 arénu. 

Celkem bylo předvedeno 12 hromadných sokolských skladeb. Videa najdete na Youtube kanále České obce sokolské. Více se o nadcházejícím sletu dozvíte ZDE a fotogralerie najdete ZDE.

Přehled uplynulých
16 sletů

I. slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.

II. slet 1891 se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.

III. slet 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda. Závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků.

IV. slet 1901 přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kužely. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.

V. slet 1907 byl prvním "velkým" sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna "Šachový turnaj", zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem.

IX. slet 1932 se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků přes milion. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

X. slet 1938 se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná "Přísaha republice" cvičilo 30000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Beneš daroval Sokolu prapor.

XI. slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů "Věrni zůstaneme" připomněla osud sokolů umučených za války. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletě bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů.

XII. slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel.

XIII. slet 2000 byl součástí Národních dnů sportu a kultury v rámci akce Praha – evropské město kultury 2000. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný.