S Evou Samkovou se fotili i Vycpálkovci, dojala mne starostka Karolinky, říká Petr Syrový / 30.04.2019

Petr Syrový je předsedou Odbor sportu ČOS už 6 let, a přestože mezi čerstvě vyhlášenými Nejlepšími sportovci ČOS byli světoví i evropští medailisté a extraligové týmy kolektivních sportů, současné období za nijak výjimečné v historii sokolského sportu nepovažuje. Ale úspěšné určitě je, dodává.

Jak se povedl letošní Sportovec Sokola?

Bylo to velmi dobré! Po organizační stránce, i přes jednu nepříjemnou chybu, vše klapalo, zlepšilo se vybavení technikou, pozitivní bylo i to, že jsme změnili podobu pódia. Vysoká byla také účast oceněných. Kromě atletů, kteří mají v tuto dobu tréninkové kempy v zahraničí, a Jirky Orsága, který měl mistrovství Evropy, přijeli téměř všichni, včetně Barbory Malíkové, která musí stíhat školu v Opavě a špičkovou atletiku po celém světě, a to jí ani není 18. Skvělá byla účast hostů, kterou ozdobila především olympijská vítězka Eva Samková a její trenér Marek Jelínek – mimochodem odchovanec Sokola Praha Vršovice. Evina přítomnost byla obrovskou událostí pro naše mladé sportovce, ale fotku si s ní pořídil i takový matador, jako je olympionik Saša Choupenitch. A nejen pro sportovce - viděl jsem, jak se s Evou ve fotoboxu fotili i členové folklorního souboru Vycpálkovci!

Musím ale zmínit i další hosty, kteří nemají takový hvězdný punc, ale jde o velmi důležité lidi ve světě sportu. Měli jsme tu šéfa České unie sportu Mirka Janstu, bývalého olympionika Jiřího Kynose z Českého olympijského výboru, a třeba i předsedu představenstva ČEPS (generálního partnera Sokola) pana Martina Durčáka, nebo generálního ředitele Ondrášovky, pana Libora Dubu.

Jaký byl pro tebe nejhezčí moment?

Ten přišel paradoxně až později, kdy mi přišel mail od paní Marie Chovanečkové, starostky města Karolinka na Vsetínsku. Ta přebírala ocenění za Jirku Orsága, který za místní Sokol závodí. Úplně mne to dojalo, protože jde o člověka mimo Sokol, který se na nás dívá s nadhledem a – doufám – objektivně. Dovolím si zacitovat: „Chtěla bych Vám mnohokrát poděkovat za neuvěřitelný zážitek, kdy jsem měla tu čest přebírat ocenění za Jirku Orsága. Uvědomila jsem si na místě, co Sokol znamená a znamenal v historii. Jakou máte sílu. Opravdu, byla jsem nadšena.“

Jak se vlastně daří výkonnostnímu sportu v Sokole?

Teď máme silnou generaci, ale nechci říci, že by měl v minulých letech výkonnostní sport v Sokole horší výsledky. Tradičně jsme silní v řadě olympijských sportů, kolektivních i individuálních, kde jsme schopni vytvářet tzv. Sportovní základny mládeže. To znamená, že v takovém oddíle jsou sportovci ve všech věkových kategoriích, přičemž například u kolektivních sportů se nejméně jeden účastní nejvyšší republikové soutěže. Pokud vezmu jen ty nejviditelnější sporty, máme třeba teď v ženské interlize házené dvě sokolská mužstva, v extralize volejbalu dvě, jedno v basketbale, v házenkářské extralize mužů máme také kvalitního reprezentanta, ve florbalu dokonce dva. Atleti vloni přivezli skvělé výsledky z HME, Saša Choupenitch je jeden z nejlepších šermířů v Evropě, Jirka Orság měl z ME dvě medaile, dorostenka Barbora Malíková vyhrála od MEJ po juniorské olympijské hry, a tak dále. I neolympijské sporty máme úspěšné, namátkou zmíním akrobatický rokenrol, lakros, musherský sport, kuželky – zde máme zástupce dokonce ve světové špičce. A když se podíváme na mládežnické kategorie, kde nehrají tak důležitou roli finance, je ten pohled ještě lepší. Ale opakuji, i v 90. a nultých letech jsme měli vynikající sportovce, kteří patřili do světové špičky.

Takže výhled je dobrý?

Odbor sportu ČOS má asi 56 tisíc členů a trvale nám roste podíl mládeže. Od toho si slibuji větší konkurenci a s tím určitě přijdou i výsledky.