Všesokolské slety jsou světovým unikátem

Všesokolské slety jsou nedílnou součástí historie Sokola. Jejich předzvěstí, jakousi pomyslnou ouverturou, se stala již první veřejná cvičení – první z nich se konalo již 1. června 1862 při příležitosti svěcení praporu Sokola Pražského. Za zárodek budoucích sletu je však považováno veřejné cvičení konané 19. května 1867 na Rohanském ostrově – zde se poprvé cvičilo na hudbu. I. všesokolský slet se uskutečnil v červnu 1882 na Střeleckém ostrově; původně byl nazýván jako Jubilejní slavnost, neboť se konal při příležitosti 20. výročí založení Sokola. Zúčastnili se ho zástupci ze 76 sokolských jednot a také hosté z Polska a Ameriky.

Všesokolské slety se většinou se konaly po zhruba šesti letech, kromě období, kdy Sokol oficiálně nemohl působit – v době 1. světové války, za německé okupace a v době komunistického režimu. Mezi prvním a druhým sletem sice uběhla delší doba – plných devět let, ale původně byl II. slet připraven na rok 1887; rakouské úřady však zakázaly průvod a vítání hostů na nádraží, proto slet byl zrušen a namísto toho se konalo veřejné cvičení v Českém Brodě.

Snad žádná organizace na světě se nemůže pochlubit jako Sokol tím, že její tradiční slavnostní akce se koná již ve třetím století – v případě sokolských sletů v 19., 20. a 21. století. A také tím, že po celou tuto dobu má i mezinárodní rozměr – již od druhého všesokolského sletu v roce 1891 přijíždějí cvičenci a hosté ze zahraničních sokolských jednot, své slety či obdobné akce pořádají i některé sokolské organizace ve světě, jako například ve Slovinsku, Srbsku, na Slovensku, na americkém kontinentě Americká obec sokolská, Sokol USA a Sokol Kanada. Americký Sokol uspořádal svůj první slet již v roce 1893. Po roce 1948 pořádalo slety rovněž Ústředí československého sokolstva v zahraničí – konaly se ve Vídni, Montrealu, Curychu, Paříži. Zahraniční sokolové se tak zasloužili o to, že tradice sletů pokračovala i v době, kdy se ve vlasti konat nemohly.

Podrobnosti o historických sletech najdete na ZDE.