Co pro Vás účast na olympijských hrách znamená?

Je to můj sen od dětství. Bude pro mě velkou ctí a radostí reprezentovat Českou republiku na tak významných závodech.

Je to Váš dosavadní největší sportovní úspěch?

Kvalifikace na olympiádu pro mě hodně znamená, ale je to také začátek dlouhé cesty a práce. Velkou radost mi udělalo i první místo v prostných na letošním Světovém poháru v Szombathely.

Jak se Vám sestava na MS vydařila?

Nejvíce se mi povedla prostná, moc jsem si je užila. Spokojena jsem byla i s kladinou. Velkou radost jsem měla z přeskoku a jsem ráda, že na bradlech jsem dokončila celou sestavu. 

Jakou jste měla radost, když jste zjistila, že jste se kvalifikovala na olympiádu?

Byl to určitě výjimečný a jedinečný pocit štěstí a radosti, že budu mít možnost projít procesem přípravy na olympiádu a zúčastnit se závodu s tak neobvyklou atmosférou v Paříži.

Kdy jste začala se sportovní gymnastikou?

S gymnastikou jsem začala v sedmi letech. Před gymnastikou jsem dělala dva roky balet. Když mě přeřadili do starší skupiny a choreograf mi řekl, že nejsem moc silná, tak mě maminka vzala na gymnastiku poblíž našeho domu, abych nabrala svaly. Po prvním tréninku jsem si uvědomila, že tělocvična je místo, kde chci být a gymnastika je věc, kterou chci dělat. Máma říká, že se mi po prvním tréninku rozzářily oči. Gymnastika je teď velká část mého života a přináší mi velkou radost.

Co Vás na sportovní gymnastice nejvíc baví?

Překonávání strachu a zkoušení nových prvků. Úžasný je, když se cvičení po tvrdé práci povede. A miluju pocit při létání a točení. Když jsem mamince říkala, že chci chodit na gymnastiku, tak mi pustila video z vystoupení na bradlech a zeptala se: Vážně to chceš dělat? A já řekla ano, opravdu chci takhle létat. Máma se také ptala, jestli nechci jít na moderní gymnastiku, ale odmítla jsem, protože mě tam nenaučí dělat salta. 

Na kterém nářadí nejraději cvičíte a co potřebujete zlepšit?

Nejraději mám kladinu a prostná a mám v nich taky nejlepší výsledky. Nejvíc se musím zlepšit na bradlech. 

Jaký máte vzor?

Mým sportovním vzorem je Gabrielle Douglasová (z USA, trojnásobná olympijská vítězka). Protože její cesta na olympijské hry byla velmi těžká a složitá, ale zvládla to.

Na čem chcete do olympiády zapracovat?

Na obtížnosti sestav na nářadích. Na každém z nich máme s trenérkou plán, kam se posunout. Budu tvrdě pracovat na bradlech. Mám štěstí, že moje trenérka Katka Janečková věnuje pozornost všem maličkostem, které vytvoří kvalitní sestavy.

Čím chcete v Paříži zaujmout a s jakým cílem tam pojedete?

Ráda bych překvapila sestavou na kladině s vysokou obtížností, krásnou choreografii na prostných a dostala se do finále.

Druhým rokem jste členkou Sokola Brno I. Jaké zde máte podmínky?

Je tady pěkný pohodlný sál, děláme i balet a posilování. A to hodně pomáhá při tréninku. Nejdůležitější ale je, že já i celý náš tým máme výborné trenéry, příjemnou ale i pracovní atmosféru v tělocvičně.

Proč jste zamířila z pražských Bohemians do Brna?

Po covidovém období jsem si uvědomila, že potřebuji motivaci k dalšímu rozvoji ve svém sportu. Tímto krokem bylo přestěhování do Brna do oddílu Sokol Brno I. 

V Brně cvičíte po vedením trenérky Kateřiny Janečkové. V čem jste se nejvíc zlepšila?

Nejvíc na bradlech. Pro mě je to nářadí, které vyžaduje zvláštní pozornost. Káťa umí dobře vysvětlit, jak co dělat, a hlavně pomoci, aby vše bylo čisté a efektivní. S ní jsem si uvědomila, že v gymnastice nejsou žádné nedůležité maličkosti. Je opravdu super trenérka!

Jak rychle jste si v sedmi letech v Česku zvykla?

Díky gymnastice jsem se v Česku rychle cítila pohodlně. Většinu svého života žijí v Česku, vyrostla jsem tady a je to prostě můj domov.

Jak stíháte studium na gymnáziu Ludvíka Daňka?

Moc se mi líbí, že mohu studovat a trénovat na jednom místě. Můj studijní plán hodně podléhá mému tréninku. Domácí úkoly dělám po večerech a o víkendech. To není snadné, ale zajímavé.