Představení napsala členka jednoty a manželka starosty sestra Miluše Janoušková, která si ve svém divadelním kuse i s manželem s chutí zahrála. O úspěchu i kvalitě svědčily mimo jiné salvy diváckého smíchu, které komediální výstupy provázely. 

Hra s názvem „Letem světem, aneb Jak jsme se z Milostína hnuli“, zavede diváky prostřednictvím tří průvodkyň – cvičenek Sokola Milostín – z milostínské sokolovny do širého světa, do celkem 8 zemí od Paříže přes Rusko až po Japonsko. V Berlíně se propadneme časem až do doby zabrání Sudet, kde scéna s Hitlerem a jeho pucflekem humorně připomíná, jak se ze záboru zachránil právě Milostín. V Egyptě čeká sestry sokolky setkání s živou mumií. Po dlouhé cestě cizinou jsou milostínské cvičenky už zoufalé a jedna z nich vysloví: „Když mně je tak strašně smutno! Mně se tak stýská, já chci být zase zpátky v Milostíně, v naší sokolovně! To se jim také hned vyplnilo, a závěrečná děkovačka nebrala konce. Starosta župy Mírek David se hercům šel poklonit až k jevišti. Mezi nimi hrálo i několik nesokolů, což je krásný příklad spolupráce s přáteli a zájemci bez ohledu na členství. Autorce sestře Janouškové, která byla zároveň režisérkou představení, i celému hereckému ansámblu upřímně gratulujeme!

Když jsme se posilnili domácí bramboračkou, následovala v kruhu židlí beseda o Sokole, moderovaná starostou Martinem Janouškem. V úvodu s kolegyní přečetli pasáže ze vzpomínek pamětnice sestry Lidušky Štíbrové, vdovy po obnoviteli a dlouholetém starostovi jednoty bratru Václavu Štíbrovi, kterého si tu každý váží. Sestra Štíbrová pak sama vyprávěla o životě v místním Sokole před rokem 1948, o možnostech cvičení či letních táborů v době totality a o činnosti po obnově v 90. letech. Přidávali se další, živá beseda ukázala elán místních lidí, zapálení pro tvůrčí činnost a radost z práce v dobré partě. 

Výstava byla nezvykle bohatá, rozdělená na přítomnost života jednoty v podobě barevných fotek i diplomů a soutěžních ocenění, třeba za netradiční ztvárnění sokolského znaku. Minulost byla prezentována v bočním prostoru hlavního sálu, kde kromě zajímavých fotografií byla také řada dokumentů i artefaktů. Výstava budila živý zájem. Mnozí nalézali na starých fotkách své známé, sousedy či dokonce rodinné příslušníky.  

Na taneční zábavu jsme už bohužel nezůstali. Očekávalo se, že přijde hodně lidí. Jistě byla fajn, jistě při ní nechyběl humor ani dobré občerstvení. Děkujeme milostínským za krásné sokolské odpoledne a přejeme, ať se jim nadále daří. 

Text: Alena Kottová, vzdělavatelka Sokolské župy Budečské