Všesokolský slet je událost, která nemá ve světě obdoby. Jednou za šest let je sportovně-kulturní akcí roku v Česku. V posledních letech se jí účastní desetitisíce sokolů a přes 100 000 návštěvníků jak z Česka, tak i ze zahraničí. Slet je fenomén tak jedinečný, že je potřeba jej chránit a šířit jeho popularitu. K tomu nám pomůže, když se dostane na seznam UNESCO. Dneškem oficiálně zahajujeme kampaň ke sběru podpisů.
Sokol je už přes 160 let nejvýznamnější českou tělovýchovnou a spolkovou organizací, věrnou demokratickým principům, na nichž vždy stála a kvůli nimž byla ve své historii třikrát zakázána. Sokolství se postupně stalo fenoménem, který pevně zakotvil v povědomí české společnosti. I dnes patří České obci sokolské významné místo na poli tělovýchovném, sportovním, kulturním i vzdělávacím.
Jedním ze symbolů sokolského hnutí se staly od roku 1882 všesokolské slety, které byly nejen jeho výkladní skříní a místem setkávání sokolů a sokolek z celého světa. „Staly se především oslavou demokratických a vlasteneckých ideálů, které Sokolu dali do vínku jeho zakladatelé a které platí dosud. Všesokolské slety představují zcela unikátní fenomén, který provází českou společnost již od rou 1882. Jejich cílem nebyla jen podívaná, ale byly vždy přehlídkou celé šíře sokolské činnosti a výchovy. Zatím poslední – velmi úspěšný slet proběhl loni v Praze a předvedení hromadných skladeb se zúčastnil i prezident republiky,“ shrnuje význam všesokolských sletů předseda petičního výboru petice k zapsání sletu na seznam UNESCO a starosta ČOS Martin Chlumský.
„Od počátku představovaly všesokolské slety unikátní kombinaci hromadných tělocvičných vystoupení, sportovního zápolení i kulturních aktivit. Jejich součástí byla i vystoupení sokolských divadelních, pěveckých, folklorních a dalších uměleckých souborů. Účastnily se jich tisíce a později desetitisíce i statisíce sokolů a sokolek z celého světa. Celková návštěvnost sletových týdnů často přesáhla milion diváků,“ doplňuje vzdělavatel České obce sokolské Michal Burian.
Zcela mimořádná byla a stále je i inkluzivní role sletů. Postupně se staly místem setkávání všech generací – od předškolní mládeže až po seniory. Velký význam měly i v historii boje o emancipaci žen. V tomto ohledu byl Sokol organizací, která předběhla svou dobu. Již od 60. let 19. století usiloval o zapojení žen do své činnosti a od roku 1901 se ženy staly pravidelnými účastnicemi všesokolských sletů, což byl ve své době průkopnický čin. Zatímco v naprosté většině zemí světa se ženám dostalo volebního práva až po 1. světové válce, v Sokole dosáhly absolutní rovnoprávnosti s muži na všech úrovních a ve všech oblastech činnosti již v roce 1914.
V období pohnutých dějinných událostí všesokolské slety povzbuzovaly národ v boji proti nastupujícím diktaturám. V letech 1938 a 1948 se staly největším vyjádřením odporu proti nacistickému a komunistickému režimu a prostředkem k vyjádření společenské soudržnosti.
I proto v červnu 2025 schválil volební sjezd všech zástupců celého sokolského hnutí záměr usilovat o zapsání všesokolského sletu na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO a připravit petici, která úsilí ČOS o zápis podpoří. Vznikl petiční výbor pod vedením starosty Sokola Martina Chlumského, který se přesně dle motta posledního sletu „Slet spojuje“ rozhodl získat pro myšlenku zápisu sletu podporu napříč českou společností.
K petici tak bylo uspořádáno symbolické setkání na Střeleckém ostrově – místě, kde se v roce 1882 konal I. všesokolský slet, s osobnostmi české kultury a sokoly. Zúčastnili se jej například: herec Jan Čenský, scenárista Ivo Hubač, hudební dramaturg sletových skladeb Zdeněk Barták, zpěvák a skladatel Karel Vágner a Stanislava Horváthová – neteř Vladislava Slavíka, který se jakožto dlouholetý náčelník a pak starosta Sokola v New Yorku podílel na přípravách sokolských sletů v USA, ale po roce 1990 i všesokolských sletů v ČR.
Petici je možné podepsat dvěma způsoby. Jednak online na ePetice skrze Portál občana. Přihlásíte se – buď pomocí bankovní identity, nebo NIA e-identity (nelze přes datovou schránku). Postupujte podle pokynů své banky nebo poskytovatele identity (potvrzení v mobilní aplikaci, SMS kód apod.). Po přihlášení se zobrazí formulář petice, nebo zadejte do vyhledavače „petice“. Zkontrolujte své údaje a klikněte na „podepsat“.
Druhým způsobem, jak petici podepsat, je takzvaně papírově a poslat ji poštou. Jak na to? Stáhněte si petici, sežeňte na ni co nejvíc podpisů a pošlete nám ji do Tyršova domu na tuto adresu:
Tyršův dům
Podatelna
Újezd 450/40
118 01 Praha 1
Každý podpis se počítá. Petici mají právo podepsat všichni občané ČR bez ohledu na věk, tedy i osoby mladší 18 let. Petici můžou podepsat i osoby s trvalým pobytem v ČR, i když nejsou občany ČR.
Petici ke stažení, průvodní dopis či plakát ke stažení, stejně tak i veškeré podrobnosti o tom, jak petici podepsat online, najdete ZDE.
Všesokolské slety se často konaly v období pohnutých dějinných událostí a povzbuzovaly národ v boji proti nastupujícím diktaturám. V letech 1938 a 1948 se staly největším vyjádřením odporu proti dvěma totalitním režimům – nacistickému a komunistickému. Role sletů jako cesty ke společenské soudržnosti byla nezastupitelná.
Po zákazu sokolského hnutí se komunistický totalitní režim pokusil využít celospolečenského fenoménu všesokolských sletů a nahradit je spartakiádami. Sokolové a sokolky, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, ale převzali pomyslnou štafetu a ve spolupráci s tradičními zahraničními sokolskými jednotami uspořádali od roku 1962 ve Vídni, Montrealu, Curychu a Paříži celkem sedm zahraničních sletů, na nichž se setkávali napříč kontinenty.
Na sletové ploše se vždy stíraly rozdíly věku i sociálního postavení a vládl pocit sounáležitosti. Je to svátek, kde se oslavuje lidská píle, kolektivní duch a radost z pohybu. Po obnově sokolského hnutí v roce 1990 se tato atmosféra vrátila v roce 1994. Od tohoto roku se všesokolské slety opět pořádají v pravidelných šestiletých cyklech.
V dnešní individualistické době, kdy se často vytrácí pocit komunity, představují všesokolské slety silný protipól. Připomínají nám hodnotu společného cíle, vzájemné spolupráce a podpory. Proto nejsou jen sportovními událostmi, ale především jedinečnými oslavami ducha, těla a bratrství, které mají v české společnosti nezastupitelné místo. Jejich výjimečnost spočívá v jejich historické hloubce, v jejich schopnosti sjednocovat a inspirovat. Nesou v sobě odkaz generací našich předků a jsou tak neodmyslitelnou součástí našeho kulturního dědictví.
Proč chceme slet na seznamu UNESCO – odpovědi na časté dotazy