Jaké je být členem rodiny Františka Pecháčka?

Jan: Je to hořko-sladký. Je to na jednu stranu hrdost a zodpovědnost, abychom odkaz udrželi a předávali ho dál, ale je mi líto, že to už nemůže vědět. František Pecháček i můj děda Jaroslav něco dokázali, ale nikdy se to nedozvědí. Rád bych jim to dal vědět a řekl jim, že tady udělali kus práce a nebylo to zbytečné.

Ilja: Odkaz je v tom, že bychom mu neměli dělat ostudu. Naše rodiny by měli být zodpověděný, poctivý a morální, že jo. Nejenom, že by měli cvičit v Sokole, ale měli by se chovat a pracovat jako žil on, skoro až hrdinně. A když ně hrdinně, tak určitě poctivě.

Jan: Člověk má pocit, že by měl jít stejnou cestou a stejným způsobem přistupovat k životu a není to jenom o cvičení. Je to i o duši, přístupu k práci, rodině a světu jako takovému.

V čem by měl být František Pecháček vzorem mladým v dnešní době?

Ilja: Ať je osloví jakýkoliv sport. V Sokole se mají šanci rozvíjet všestranně a potom se zaměřit na konkrétní sport. Ve zdravém těle, zdravý duch, to je nepřekonatelné heslo. Národ nebude zdravý duševně, když nebude zdravý tělesně, to je největší odkaz, který on předával.

Jak by vnímal dnešní Sokol?

Jan: Byl by nadšený, že se Sokol podařilo po válce a komunismu obnovit, a i dnes v 21. století stojí tato organizace na základech ideálů, kterým zasvětil svůj život.

Ilja: To by byl v každém případě opravdu rád.

Jan: Pro nic jiného nežil. Všechnu svoji sílu věnoval Sokolu a sokolskému dorostu.

Ilja: A příbuzní šli v jeho šlépějích.

Jan: Můj děda byl sokol. František Pecháček byl jeho strýc a já jsem sokolskou povahu zdědil po dědovi. Bohužel jsem si to nedokázali úplně předat z ruky do ruky, ale vím, že tím děda žil.

Ilja: Honzův děda Jaroslav byl asi v osmnácti letech zatčen v Nové Pace s Františkem Pecháčkem a ve věznici tam ostatním předcvičoval, což mu možná i trošku zachránilo život.

Sokol byl určujícím prvkem života Františka Pecháčka, že?

Jan: Jednoznačně. Sokol mu vstoupil do života v dětství a provázel ho do posledních okamžiků. Na každé dochované fotografii je vidět, co pro něj Sokol znamenal. Když v dětství v Záhornici u Městce Králové viděl první sokoly, šel si do vedlejší vesnice zacvičit a hned napoprvé všechny převálcoval. A pak už tam nechtěli, aby soutěžil v další soutěži, protože by místním borcům sebral medaile (smích).

Ilja: Byl zářný talent.

Kdy jste poprvé začali vnímat jeho odkaz?

Jan: Přišlo to s věkem. Člověk si uvědomí až v dospělosti, co to znamená, co dokázal a zajímá se o to. V poslední době o Frantovi hodně čtu a strašně to prožívám. Jako by se to, co se tenkrát stalo, dělo právě teď. Vždycky mě poměrně hodně srazí závěr celého příběhu, zatčení, jak z Prahy utekli a nefér hra až po konec v Mathausenu. Je to velký příběh jednoho velkého člověka.

Jak uchováváte odkaz Františka Pecháčka? 

Jan: Již před lety v rodině vznikl Spolek přátel sokolského borce Františka Pecháčka, který jsme po smrti mého dědy obnovili a snažíme se aktivně udržovat.

Co je cílem spolku?

Jan: Snažíme se připomínat významnou osobnost Františka Pecháčka a předávat jeho odkaz dalším generacím. V rámci rodiny je to pro nás i důvod k pravidelnému setkávání. Je nás asi dvanáct.

Ilja: A hlásí se další členové rodiny. Teď předpokládáme, že po vyznamenání se ozve někdo další.

Co doma po Františku Pecháčkovi máte?

Jan: Děda před gestapem uchránil tři alba. Jsou ze života Franty Pecháčka, pracovního i soukromého. Je to asi nejkouzelnější věc, která ukazuje dobové formy, jeho příběh. Je neskutečně nádherné, jakou si s tím dal práci. Měl krásný písmo. Je to jedna z mála věcí, která se dochovala, o to víc si toho vážíme.

Ilja: Vím, že vlastnil motorku Harley Davidson, kterou musel ve válce prodat.

Předpokládám, že jste sokolové a z Vašich dětí jsou nebo budou sokolíci?

Jan: Jsem v Sokole Dolní Chabry, rád tam dojíždím, protože se mi líbí atmosféra a rád bych tím odkazem prostě žil. Rád bych i pomohl, aby se Sokol dostal ještě víc do povědomí všech lidí. Děti ještě nemám, ale na cestě je holčička a jsem si stoprocentně jistý, že bude v odkazu pokračovat. Udělám maximum, aby to pro ni bylo přirozené a pochopila, co Sokol znamená. Doufám, že i pro ni to bude velká hodnota.