Úvodní slovo na slavnostním zahájení výstavy pronesli starosta ČOS Martin Chlumský a vzdělavatel ČOS Michal Burian.

Na slavnostní zahájení nové výstavy dorazil také Ilja Pecháček, praprasynovec Františka Pecháčka, hrdiny, který za své činy a přínos pro stát i společnost získal 28. října 2023 od prezidenta republiky Petra Pavla nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy in memoriam. 

Mezi hosty nechyběl ani předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, Předseda České unie sportu Jan Boháč nebo ředitel Vojenského historického ústavu brigádní generál Aleš Knížek.

Výstavu připravila Česká obec sokolská za finanční podpory Úřadu vlády ČR.

Již od svého vzniku v roce 1862 se sokolské hnutí nevěnuje pouze tělocvičné činnosti, ale zaměřuje se na celkový rozvoj těla i ducha ve smyslu starořecké kalokagathie. Spojení dvou přídavných jmen krásný (kalos) a dobrý (agathos) tak Sokol pojímá jako výchovný ideál podporující harmonickou výchovu člověka s ohledem na jeho celistvost a všestrannost. V harmonii krásy těla i ducha lze spatřovat naplnění hlavních sokolských ideálů. Stošedesátiletá historie Sokola jasně ukázala nadčasovost tohoto pojetí, kterým se Sokol odlišuje od ostatních tělovýchovných a sportovních organizací. Právě vzdělávací činnost vedoucí sokoly a sokolky ke smyslu pro demokracii, čest, morálku, etiku, fair play a v neposlední řadě k lásce k vlasti byla jedním z důležitých předpokladů pro vznik legií v letech první světové války i pro vznik Československé republiky v říjnu 1918 a následně zásadní měrou spoluutvářela celkovou atmosféru meziválečného Československa. Sokolská výchova následně vedla tisíce sokolů a sokolek k odboji proti nacistické i komunistické totalitě.

Sokolská organizace byla v průběhu své historie třikrát zakázána, a to vždy v okamžicích, kdy se znelíbily ryze demokratické a svobodomyslné principy, na nichž byla vybudována. Poprvé se tak stalo na prahu první světové války v roce 1915. Konec války pak sokoly zastihl v roli první armády nového demokratického státu. Druhý zákaz přišel v roce 1941, bezprostředně po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu. Sokol se ale vzpamatoval i z krutých represí období druhé světové války. Třetí a nejdelší zákaz následoval po únoru 1948, kdy sokolské ideály nevyhovovaly komunistické totalitě. Když nastal 17. listopad 1989, sokolové opět stáli u zrodu nové československé demokracie. Česká obec sokolská dnes sdružuje ve 42 župách a více než 1000 tělocvičných jednotách na 160 000 cvičenců a cvičenek. Nadpoloviční většina členské základny je mladší 26 let. Tělesná výchova a sport jsou sice logickým základem Sokola, neméně významná je však i jeho činnost vzdělavatelská, která všem sokolům a sokolkám připomíná původní myšlenky zakladatelů Sokola i slavný odkaz jejich pokračovatelů. Díky znalosti historie Sokola tak dobře vědí, co by znamenal příchod další diktatury…

Michal Burian
vzdělavatel České obce sokolské a kurátor výstavy