Dále dorazí předseda Senátu Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová a další významní hosté.

Oslavy významného jubilea Tyršova domu vyvrcholí speciální show, kterou připravil Daniel Komarov, člen souboru Cirk La Putyka. Mimo jiné režisér loňského veleúspěšného Sokol Gala z O2 arény. Toto představení bude možné sledovat na velkoplošné obrazovce na nádvoří Tyršova domu od půl sedmé večer.

Ve 20 hodin proběhne slavnostní odhalení desky s poselstvím budoucím generacím vloženým do časové schránky. Následovat bude poté koncert skupiny Original Vintage Orchestra, která hrála také na loňském XVII. všesokolském sletu.

Dan Komarov – Příběh Tyršova domu (rozhovor)

Jak to celé vzniklo? Byly přípravy představení ke stému výročí Tyršova domu náročné?

No, na jednu stranu možná ano, na druhou stranu mě baví mimodivadelní prostory, které vlastně dokážou inspirovat už svojí kulisou nebo vlastní historií. A víceméně ve chvíli, kdy já potom píšu scénář nebo vytvářím koncept, tak ta prvotní inspirace přichází vlastně sama, ať už z toho prostoru, že je sám o sobě kulisou, nebo scénografií. Mám pak vlastně pocit, že se ty věci vytvářejí jednodušeji, než když se snažím vytvořit divadelní projekt a začínám s prázdným papírem. Tady ten začátek má už nějaký směr.

Kolik herců v představení bude hrát a na co se konkrétně můžeme těšit?

Jsou tam dvě hlavní postavy moderátorů, herců, kteří procházejí spoustou poloh, a to od vážnější akce přes komedii, zpěv, recitaci atd. Snažil jsem se to udělat tentokrát trochu více divadelně, protože po loňské zkušenosti s Českou obcí sokolskou v O2 Aréně to byla velká show. Tentokrát jsem se snažil jít více po intimitě a více vyprávět divadelním jazykem. Jsou tam samozřejmě zahrnuta i novocirkusová čísla a příběh, který zase se váže k tomu Tyršovu domu.

Kolik herců se do tohoto příběhu zapojí? 

Řeknu to zhruba, myslím, že to číslo je zhruba mezi dvaceti a třiceti. 

Budou to takzvané živé obrazy, nebo co si může divák představit? 

Představení je rozdělené na dvě části. První část je stylem imerzivního divadla, kdy divák prochází prostorem a tento prostor v jednotlivých místnostech je rozehráván různými akcemi. Někde je to přímo herecká situace s lidmi, někde je to třeba jenom nahraný rozhovor, kdy jsme se snažili zrekonstruovat starý zápis z jednání z roku 1925 a převedli jsme jej do kratičké rozhlasové hry. Jinde je to zase třeba hudební performer, který hraje na živo, na akustický nástroj. 

Takže každá místnost je trošku jiná, každá místnost nese trošku jinou náladu. Odkazuje na nějakou kapitolu Tyršova domu. Možná to na začátku divákovi nemusí tolik dávat smysl, vidí jenom jednotlivé obrazy, ale v té druhé půlce, v té divadelní části, se pak všechny ty věci dovysvětlí, dodává se jim význam. Divák si to pak může všechno spojit – že to, co viděl v první části, krásně zapadá do celého příběhu. 

Co bylo pro vás nejtěžší znázornit a ztvárnit? 

Přemýšlím, co byla asi největší výzva… Dlouho jsem si nevěděl rady s částí období, kdy Tyršův dům sloužil jako nacistický lazaret. Tady jsem hledal asi nejdéle, jakou formu použít, protože je to samozřejmě hodně citlivé téma. Právě v loňském roce jsme se dotýkali zase období „Akce Sokol“ a heydrichiády, kdy se opravdu ničily symboly, sokolovny a podobně.

Vím, že se toto téma musí dělat hodně citlivě. Takže nad tím jsem strávil asi nejvíce času a doufám, že ta forma, kterou jsem zvolil, bude dobře fungovat. 

Sokol slaví 100 let Tyršova domu. Co byste mu popřál? 

To je jedna z částí, kterou tam samozřejmě na konci taky reflektujeme, ale to si nechejme jako překvapení. Nechtěl bych si to vystřílet dopředu. Ale mohu prozradit, že i to je součástí našeho programu, kde na konci se snažíme dát určité poselství či zamyšlení nad tím, jak to vidíme my. 

Když se vrátím k otázce, tak minimálně bych mu popřál, ať je čím dál těm víc místem pro širší veřejnost a lidi, kteří milují pohyb a komunitu lidí okolo, která se pohybu a zdravému životnímu stylu věnuje.

A ještě se zeptám: Sokol, vy a herci La Putyka. Jaké tam je spojení se Sokolem, fandíte Sokolu? 

Pro mě je tam vlastně největší spojení v tom, že můj oddíl, kde jsem se učil skákat na trampolíně a akrobacii, je nynější Sokol Kampa. Pro mě je tam tedy důležitá linka k tomu, že moji trenéři v době, kdy jsem se sportem končil, přecházeli do Tyršova domu a ten klub tam má teď zázemí, takže to je moje osobní linka. A k Putyce to má linku takovou, že vlastně jeden z mých trenérů, kteří už v Sokolu Kampa byli, pořádal první workshopy na trampolíně pro herce právě v Tyršově domě. Takže první workshop k představení La Putyka proběhl podle mě v Tyršově domě, nebo minimálně tam probíhaly tréninky.

Takže pro mě Tyršův dům jsou trampolíny, je to Sokol Kampa a ještě si pamatuju, že jsem se tam do staré molitanové jamy učil skákat první salta a na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK jsem chodil do Tyršova domu plavat.