Kratom je psychoaktivní látka, která se získává z listů tropického stromu Mitragyna speciosa. Jedná se o stálezelený strom, který je příbuzný kávovníku a roste v tropických oblastech jihovýchodní Asie, kde dorůstá do výšky 4 až 9 metrů. 

Po staletí byl kratom užíván místními rolníky pro zvýšení pracovního výkonu, nebo jako lék proti průjmu, chřipce a dráždivému kašli. Konzumují se zejména jeho listy, které mohou být čerstvé a užívají se žvýkáním nebo ve formě výluhu. Dále se po usušení mohou žvýkat, kouřit nebo louhovat. Další formou zpracování jak listů, tak i stonků je vydrolená drť, tedy prášek, který může mít různé odstíny od zelené až po hnědou. Ten se jednoduše rozpouští ve vodě. Drť se také lisuje do tablet, případně se kapsluje do želatinových tobolek, tedy kapslí. Kratom obsahuje řadu alkaloidů, které se vážou na opiátové receptory. V nižších dávkách má stimulační účinky, ve vyšších se blíží opiátům.

V České republice se objevuje už asi deset let, v poslední době se ale jeho uživatelská obliba masově rozšířila. Mezi jeho uživatele patří vzhledem k povzbuzujícím a zároveň analgetickým účinkům sportovci, a to zejména boxeři či zápasníci; dále také ale i manažeři nebo studenti. Je nabízen ve formě prášku, tablet či kapslí. Lze jej koupit v kamenných obchodech, na internetu nebo ve speciálních automatech, zvaných kratomaty. V České republice není řešen žádnou právní normou, a neexistuje tak žádný zákonný rámec pro jeho uvádění na trh či kontrolu kvality. Jeho prodej není omezen ani žádnou věkovou hranicí, byť někteří upozorňují na nevhodnost prodeje osobám mladším 18 let.

Toxicita kratomu a rizika spojená s jeho užíváním jsou předmětem nejen výzkumu, ale i odborné diskuse. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří úzkost, nevolnost, zvracení, podrážděnost nebo zvýšená agresivita. Při vyšších dávkách mohou převládnout stavy, mezi které patří utlumení, nevolnost, zácpa a svědění. Závažnější případy intoxikace jsou spíše spojovány s užitím vysokých dávek, kdy některé z hlášených nežádoucích účinků zahrnovaly zrychlený tep, poškození ledvin a křeče. Letální dávka není zcela přesně stanovena. Dlouhodobé užívání vyšších dávek může vést až k hyperpigmentaci tváře, třesu, hubnutí, nechutenství a dokonce i k psychóze. Zvlášť nebezpečné může být užívání v kombinaci s dalšími psychoaktivními látkami, kdy dochází k závažným záchvatům, případně i k úmrtí uživatele. Bohužel je to časté zejména u mladých lidí, kteří ho kombinují například s marihuanou nebo alkoholem. Pravděpodobně největším rizikem při pravidelném užívání je vyvolání závislosti. 

Dalším trendem v užívání návykových látek zejména mezi nezletilými je užívání nikotinu v nikotinových sáčcích. Jejich obliba spočívá zejména v tom, že při jejich konzumaci nevzniká typický zápach z úst jako u běžných tabákových výrobků. Zvláště u nezletilých může dojít ke zdání, že dítě má bonbón nebo žvýkačku, přičemž tato domněnka může být ještě umocněna různými příchutěmi produktu. 

Nikotin je biologicky aktivní alkaloid, přirozeně se vyskytující v tabáku (Nicotiana). Historie vzniku a užívání nikotinových sáčků je relativně nedávná, přibližně od roku 2000. Původní myšlenkou byla snaha nahradit jimi běžné kouření tabákových cigaret. Existuje velké množství příchutí, jež činí sáčky přitažlivé. Vyvolávají klamný dojem, že vlastně dochází pouze ke konzumaci příjemně chutnajícího produktu. Sáčky se vkládají do úst mezi horní ret a horní dáseň, postupné rozpouštění v ústech uvolňuje příchuť zároveň s nikotinem, který se následně vstřebává přes sliznici dutiny ústní. 

Nikotin v nízkých netoxických dávkách způsobuje stimulaci centrální nervové soustavy a kognitivních procesů, potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje střevní aktivitu a subjektivně zlepšuje náladu. Nežádoucí projevy otravy se vyznačují zrychleným tepem, pocitem na zvracení nebo zvracením, nadměrným pocením, či sliněním, viditelným poblednutím obličeje, bolestí hlavy a břicha, zvýšenou srdeční a tepovou činností, poruchou koordinace pohybů a třesem. Pozdní příznaky fatální otravy nikotinem spatřujeme naopak v nízkém krevním tlaku a snížené srdeční činnosti, v šokovém stavu, mělkém až neznatelném dechu a kómatu. Smrt nastává vlivem svalové paralýzy, útlumu dýchání a srdečněcévního kolapsu. 

Nikotin je považován za látku s vysokou a rychlou formou závislosti.

Ve Sbírce zákonů byl 8. března 2023 zveřejněn zákon č. 59/2023 Sb., kterým se mění tabákový zákon a kterým byla zavedena regulace pro prodej nikotinových sáčků.

Text: Vratislav Pospíšil, Národní protidrogová centrála SKPV PČR